Fórum Kvelbu

Samopal vzor 61 Škorpion

Jaroslav Alexandr Dvorak· 02. 09. 2026 22:38 8

Nejslavnější československá zbraň všech dob. Jak to vše začalo? V roce 1958 vypsalo ministerstvo vnitra výběrové řízení na malý skladný samopal, který by nepřekážel při běžné činnosti. Měl tedy být co nejmenší. Původně se zvažovala i varianta nákupu APS Stečkin sovětské produkce, což byla vlastně jen pistole s automatickým režimem střelby. Zde však se ukázalo, že zbraň je jen těžko ovladatelná při střelbě dávkou bez opory tak, aby byl udržitelný soustřel ve vitální zóně na padesát metrů. Pro možnost opory se u APS Stečkin sice dala použít pažba sloužící zároveň jako pouzdro. To ale byl úkon nemožný při potřebě náhlého okamžitého použití. A tak ministerstvo vnitra pověřilo Ing. Miroslava Rybára, aby ve středisku Konstrukta Brno vytvořil samopal odpovídajících parametrů. Již v roce 1959 byl představen první funkční prototyp pod označením Š.59. Problém samopalu byl ten, že díky krátkému chodu závěru jeho kadence přesahovala 1000 ran za minutu, proto byl projekt přepracován. Do rukojeti samopalu bylo implementováno lehké závaží na pružině s hákem trčícím za závěrem. Tomuto uskupení se říká Rybárův zpomalovač kadence. V praxi to funguje tak, že po výstřelu letí závěr do zadní polohy, přičemž dojde k vyhození prázdné nábojnice. Závěr je přidržen hákem nárazem závěru vzad a tím je závaží v ručce vrženo směrem dolů. Pružina pak závaží vrhne opět nahoru, čímž dojde k odháknutí závěru a ten tak nabírajíc ze zásobníku další z nábojů do komory jej může opět odpálit. Toto vše proběhne ve zlomku sekundy, kadenci samopalu to však stáhlo na únosných 850 ran za minutu (kadence srovnatelná např. s vz.58). Tento zpomalovač kadence je dodnes považován za výjimečné, elegantní řešení. Poté, co samopal absolvoval vojskové zkoušky, byl roku 1961 představen v zasedací místnosti na ministerstvu vnitra samotným Ing. Rybárem, který měl údajně prohlásit: „Náš samopal je tak skladný, že bych jej mohl mít pod tímto sakem.“ Poté, co si prohlédl pobavené tváře osazenstva, jej skutečně zpod svého saka vytáhl. Samopal byl přijat pod označením Samopal vzor 61. V roce 1962 byla zadána výroba do Uherského Brodu na 210 000 kusů samopalů. Tento počet byl rozdělen do několika sérií v různých obdobích, kdy se různé série lišily drobnostmi, jako povrchová úprava a materiál ručky. 1962: 200 kusů ověřovací série 1963–1966: 100 000 kusů 1973–1976: 55 000 kusů 1978–1979: 45 000 kusů 1992–1994 malá série. Většina samopalů přitom šla na export. Do tehdejší Jugoslávie bylo dodáno 30 000 samopalů Škorpion a následně dostala jugoslávská zbrojovka Zastava licenci na výrobu. Jugoslávské licenční samopaly Škorpion byly zavedeny do tamní armády pod označením Zastava M84. Od českých samopalů se však ničím nelišily. Samopal Škorpion byl na tu dobu nadčasový, a tak není divu, že ve spoustě ozbrojených sil světa, kam byl vyvážen, stále plní svoji úlohu. Díky svému designu byl používán filmaři jako zbraň z budoucnosti. Jeho skladnost pod oděvem však samopal proslavila i nechvalně. Stal se velice oblíbeným u teroristických organizací a ve světě organizovaného zločinu. Na atraktivitě oproti samopalům té doby Škorpionu přidalo i to, že střílel z uzavřeného neuzamčeného závěru. Tím se stal samopal i při střelbě dávkou velice přesným. Prakticky dodnes v tomto ohledu má jen málo konkurentů, a to při srovnání i se samopaly moderní konstrukce. Samopal Škorpion byl zaveden s nábojem 7,65 Browning, což by se mohlo zdát jako slabý náboj. Skutečně, u pistolí tomu tak je. Škorpion však je pro tuto ráži uzpůsoben a Ing. Rybár s tímto handicapem počítal. Proto je hlaveň samopalu uzpůsobena stoupáním vývrtu a diametrem tak, aby společně s chodem a odporem závěru učinily ze samopalu i při kalibru 7,65 velice ničivou zbraň. To je ověřitelné i pro pouhého amatéra na střelnici výstřelem na gong z pistole např. vz.50 ve stejném kalibru a ze Škorpionu. Výkon náboje je v této zbrani využit na maximum. Samopal Škorpion vz.61 však oplývá ještě jednou zvláštností. Drátěná opěrka sloužící pro oporu zbraně se nazývá opěrkou záměrně, nikoliv pažbou. Je tomu z důvodu, že se neopírá o rameno, ale o tvář střelce. Je tomu čistě z konstrukčního hlediska. Samopal se musel vejít do své délky 270mm. A tak i opěrka je příliš krátká. Pokud bychom si ji opřeli o rameno, naše oko by bylo příliš blízko mířidel a muška by se špatně stranově a výškově s mířidly srovnávala. (Viz nákres pod článkem.) Bohužel spousta střelců to neví, a tak mylně považuje Samopal vz.61 Škorpion za zbraň nepřesnou. Což vychází z neznalosti tohoto konstrukčního hendikepu. Technické parametry samopalu: Kalibr: 7,65×17 mm Browning (.32 ACP) Princip: dynamický, uzavřený Délka hlavně: 115 mm Délka: 270 mm (s otevřenou opěrkou 522 mm) Hmotnost: 1,30 kg Zásobníky na 10 a 20 ran Kadence: 850 ran za minutu Byl vyvážen do zemí: Egypt, Libye, Irák, Angola, Mozambik, Uganda, Alžírsko, Vietnam / Severní Vietnam, Afghánistán, Indonésie, Severní Korea, Mongolsko, Singapur, Kolumbie, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo,... Válečné konflikty, kde samopal Škorpion vz.61 figuroval Válka ve Vietnamu (1955–1975) – používán severovietnamskými silami a pravděpodobně i dalšími jednotkami v regionu. Jomkipurská válka (1973) – Škorpiony se objevily ve výzbroji arabských ozbrojených sil. Libanonská občanská válka (1975–1990) – zbraň se objevovala u různých ozbrojených skupin. Války v bývalé Jugoslávii (1991–1999) – velmi výrazné použití; vedle původních vz. 61 také jugoslávské M84. Bosenská válka (1992–1995) – používán různými stranami konfliktu. Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995). Válka v Kosovu (1998–1999) – objevoval se zejména díky rozsáhlému rozšíření jugoslávských M84. Války a konflikty v Africe – Škorpiony byly zaznamenány například v Angole, Mosambiku a Ugandě, tedy v prostředí, kde československé zbraně často sloužily jako vojenská pomoc nebo byly dále distribuovány. Irácko-íránská válka (1980–1988) – výskyt československých Škorpionů je uváděn ve výzbrojních přehledech obou regionálních bloků. Rusko-Ukrajinská válka (2022- ?) - Škorpiony zaslány jako pomoc Ukrajině Co dodat závěrem? V současnosti je samopal Škorpion velice levnou zbraní, kdy její zcivilněné verze vyjdou na jednotky tisíc korun. Z hlediska historie je to však ta nejikoničtější zbraň, jaká u nás kdy byla vyrobena, a přímo charakterizuje československý zbrojní průmysl. Osobní poznatek a doporučení za mě jako nadšeného střelce? Kupte si to, v trezoru to chleba nežere a třeba s tlumičem je s tím neuvěřitelná sranda Autor: Jaroslav Alexandr Dvořák