Používej svůj nástroj na to, k čemu byl určen.

Zdar zbojníci. V návaznosti na předchozí článek bych rád pokračoval na téma nožů. Tentokrát bych se rád pověnoval třem základním druhům výbrusu nože a tomu, na co je každý z nich určen. Nebudu dnes řešit tvar čepele, protože to je z mého pohledu hodně o vkusu daného uživatele a v konečném důsledku to na práci nemá až takový vliv oproti samotnému výbrusu. Co se výbrusu týče, jde hlavně o geometrii čepele a každý výbrus má svoje + a -.

První, kterému bych rád věnoval pozornost, je plochý výbrus. Z mého pohledu je to asi nejlepší výbrus pro nůž, který chceš mít fakt ostrý. Co se konkrétně broušení týče, nože s plochým výbrusem brousím na 15°. Jde o to, že jsou to nože určené primárně na řezání. Jestli je to příprava jídla, krájení masa, zeleniny nebo třeba jenom řezání kartonových krabic, je úplně jedno – v tomhle ten výbrus exceluje. Potkáte se s tímto výbrusem jak u klasických kuchyňských nožů, tak u většiny kapesních nožů. Za mě je to nejlepší varianta na každodenní nošení. Ten nůž řeže jak svině, má minimální odpor v materiálu a člověk má pocit, že mu všechno jde tak nějak snáz od ruky. Samozřejmě to má i svoje mínusy – tenká geometrie znamená, že když s tím začneš páčit jak kokot nebo sekat do suku, tak si koleduješ o to, že to dřív nebo později odskáče ostří.

2. Šavlový výbrus. Co se šavlového výbrusu týče, je to takový kompromis. Dost často se s ním můžeme potkat jak u armádních nožů, tak u různých survival nožů. Je to prostě něco mezi. Všeobecně ten nůž nebude úplně top, co se přípravy jídla týče, protože tam už ten materiál klade větší odpor, a ani na jemnou práci do dřeva to nebude bůhvíco. Každopádně jakýkoliv úkol by tenhle nůž měl zvládnout obstojně. A to je přesně účel toho výbrusu. Takový allrounder – od otevírání konzerv, přes řezání provazu, až po nějaké drobné práce kolem tábora. Není to specialista, ale když máš u sebe jen jeden nůž a nevíš, co všechno s ním budeš muset dělat, tak tenhle typ výbrusu je dost často dobrá volba. Prostě univerzální dělník, který sice není nejlepší v žádné disciplíně, ale zároveň tě nenechá úplně ve sračkách v žádné z nich.

Poslední je skandinávský výbrus. Za mě nejlepší varianta na jakoukoliv práci se dřevem. Ať už je to dlabání do dřeva, výroba chlupatých klacíků na podpal, výroba kolíků, kolíčků, nebo batonování a štípání dřeva. Ten tupější úhel hned od začátku hodně pomáhá při práci do dřeva a zároveň dává ostří docela solidní výdrž. Navíc se tenhle typ výbrusu strašně dobře brousí v terénu – stačí kámen, trocha cviku a jsi zpátky ve hře. Na druhou stranu to není úplně ideální výbrus třeba na přípravu jídla, protože ten materiál se při řezu víc rozráží do stran a nemá to tak hladký průchod jako plochý výbrus. Ale jakmile přijde na dřevo, tam tenhle výbrus kraluje a proto ho taky najdete na většině skandinávských pracovních nožů.

Jde o to, že každý nástroj má svoje + a - a každý nástroj by měl být používán na to, na co byl určen. Když začneš s kuchyňským nožem páčit hřebíky nebo se skandi výbrusem krájet kilo cibule na guláš, tak to prostě nebude ideální. Snad tenhle článek alespoň někomu pomůže s volbou toho správného nástroje pro sebe.