Lebeda Pinfire
Anglán· 28. 08. 2026 00:34 46
Dneska tu mám fascinující kousek, který musí potěšit všechny v Čechách. Tohle je velice neanglická zbraň, kterou vyrobil Antonín Vincenc Lebeda. Pokud nevíte, kdo to byl, tak si ho zkuste zadat do Googlu a seznamte se. Z mého pohledu je to jediný český puškař, který dokázal v Praze vyrobit kvalitu srovnatelnou s anglickou. Dobrá, pár dalších by se jich našlo – třeba jeho učeň Novotný. Co mě zaujalo, je nápis „v Praze“, nikoliv „in Prag“. Je tedy zřejmé, že zákazník byl česky mluvící protoze nezapomínejme, v jaké době tato zbraň vznikla – nejspíš v 60. letech 19. století.
Komentáře (8)
A kdypak jí uvídíme u nás na kvelbu? ideálně k prodeji, nebo přinejmenším krátké video 😎
Tohle je má srdcovka A.V. Lebeda. 🤩 Trošku o A.V. Lebedovi ;-) Jen v kostce: Antonín Vincenc Lebeda a firma A. V. Lebeda Antonín Vincenc Lebeda patří k nejvýznamnějším českým puškařům 19. století a jeho pražská firma se zařadila mezi přední evropské výrobce luxusních loveckých a sportovních zbraní. Jeho význam nespočíval pouze v technické kvalitě zbraní, ale také v mimořádném uměleckém zpracování a schopnosti rychle reagovat na technický vývoj palných zbraní. Antonín Vincenc Lebeda se narodil na konci 18. století v Čechách. Již jako mladý odešel do Vídně, kde se učil puškařskému řemeslu. Velmi důležitou část jeho profesního vývoje představovala práce u známého vídeňského puškaře Josefa Contrinera. Právě ve Vídni se Lebeda seznámil s výrobou kvalitních loveckých zbraní a s vysokými nároky bohaté a aristokratické klientely. Po návratu do Prahy kolem roku 1820 převzal zavedenou puškařskou dílnu a následně získal mistrovské oprávnění. Za skutečný začátek samostatné firmy A. V. Lebeda je zpravidla považován rok 1822. Lebedova dílna se postupně vypracovala na jednu z nejvýznamnějších puškařských firem monarchie. Zpočátku vyráběla především křesadlové a později perkusní zbraně, ale Antonín Vincenc Lebeda velmi pozorně sledoval technický vývoj v zahraničí. V jeho produkci se proto postupně objevovaly nejrůznější konstrukce zadovek, zbraně na jednotný náboj i velmi neobvyklé experimentální systémy. Firma vyráběla brokovnice, kulovnice, kozlice, pistole, terčové pistole, vícehlavňové pistole, revolverové konstrukce i kombinované lovecké zbraně. Některé zbraně měly dokonce výměnné svazky hlavní, takže jeden základ zbraně mohl být používán například jako kulovnice i brokovnice. Velkou předností Lebedových výrobků bylo mimořádně kvalitní řemeslné zpracování. Jeho zbraně nebyly určeny pouze jako běžné pracovní lovecké nástroje. Nejlepší kusy představovaly luxusní předměty určené aristokracii a bohatým zákazníkům. Mezi zákazníky firmy patřili příslušníci české a zahraniční šlechty a později také členové evropských panovnických rodin. Lebedovy zbraně se dostaly například na rakouský císařský dvůr. Dochovaly se luxusní lovecké zbraně vyrobené pro císaře Františka Josefa I. Firma dodávala své výrobky rovněž zahraničním zákazníkům a její zbraně se vyvážely mimo české země. Mimořádně zajímavá je výzdoba Lebedových zbraní. Firma spolupracovala s významnými výtvarníky a rytci. Na návrzích se podíleli také známí čeští umělci, například Josef Mánes nebo Josef Navrátil. Pro Lebedovy zbraně se stal typický velmi jemný ornament, rostlinné motivy, lovecké výjevy, zvířata a figurální scény. Tento specifický výtvarný styl bývá spojován s označením „pražská rytina“. Díky tomu jsou kvalitnější Lebedovy zbraně dnes vnímány nejen jako historické palné zbraně, ale také jako uměleckořemeslné předměty. Antonín Vincenc Lebeda se rovněž zajímal o nové technické konstrukce. Firma například již kolem čtyřicátých let 19. století vyráběla různé typy zadovek, tedy v době, kdy většina evropských loveckých zbraní stále používala klasické předovkové systémy. Později firma používala systémy Lefaucheux a další rané konstrukce zbraní na jednotný náboj. Za synů Antonína Vincence Lebedy byl používán také vlastní typ závěrového mechanismu. U některých zbraní se objevuje označení „Lebedas Patent“. Mechanismus byl obvykle ovládán pákou v oblasti lučíku a umožňoval sklopení hlavní a nabití zbraně zezadu. Antonín Vincenc Lebeda zemřel roku 1857. Smrtí zakladatele však firma nezanikla. V jejím vedení pokračovali jeho synové Antonín Lebeda a Ferdinand Lebeda. Právě období jejich vedení je pro dnešní sběratele mimořádně důležité, protože synové nadále používali slavné obchodní jméno svého otce. Na zbraních tedy pokračovalo značení A. V. Lebeda, přestože Antonín Vincenc Lebeda již nežil. To znamená, že samotný nápis „A. V. Lebeda“ na zbrani rozhodně není důkazem, že byla zbraň vyrobena před rokem 1857. Pod tímto jménem vznikaly zbraně ještě mnoho let po jeho smrti.
1888 – konec činnosti firmy A. V. Lebeda Firma A. V. Lebeda tak představuje mimořádný příklad podniku, na jehož výrobcích lze během jediných několika desetiletí sledovat přechod od napoleonské éry k téměř moderní lovecké brokovnici konce 19. století.
Nemusite hledat na google tady to mate v kostce. Prostě A.V. Lebeda byl frajer s velkým F. How.
Jinak pro Anglána :-). V Rakousku Uhersku byli další srovnatelní puškaři s Anglickými. ;-)
Napřiklad Gustav Fükert z Vejprt. Gustav Fükert dodával nebo prezentoval své zbraně evropským panovnickým dvorům již nejméně od 70.–80. let 19. století, ale formální titul císařského/královského dvorního dodavatele získal až na začátku 20. století. Také užasný puškař
Mno dobra dobra ;-) Rad se na jejich praci podivam.. ale tuhle historku znas? Nevim uplne odkud tento pribeh pochozi a zda-li je pravdivy.. no neco to rika o puskarich v c.k. --- Antonin Vinzenc Lebeda was one of, if not the finest, gunmaker ever to have come out of Bohemia. Born in 1795, his skill as a gunmaker quickly became evident after selling rifles to the Royal Household for a sum approaching that of the best English makers. So the story goes, the then Prince Kamil Josef Filip Idesbald Rohan was always asking why no Bohemian gunmaker could produce weapons of the quality made in England at the time. Lebeda took up the challenge, but did not know what to charge the Prince. A pair of Bohemian shotguns could be bought for a few guldens, a fine English rifle for around 95. Initially thinking he would ask around 40-50 guldens for his rifle, by the time he had got to the court and the Prince had enthused about his rifle at great length, he decided to ask the Prince 90 guldens. The Prince positively exploded at the insolence, but Lebeda informed him that not only was it the best rifle he was ever likely to hold, but it was still 5 guldens cheaper than the English equivalent. The Prince had to agree and many nobles at the court ended up ordering similar pieces too. Soon Lebeda was appointed Royal Gunmaker and his shop continued to trade, now operated by his sons, until 1888
Ahoj, neznám👍🏻. Jelikož kolem Lebedy je toho tolik, že by člověk stravil pul života patraním. Nic méně myslím , že emeritní soudní znalec pan Harák autor několika knih by nám mohl hodiny vykládat o Lebedovi. Je to mistr svého oboru a velky znalec. Měl jsem tu čest s ním několikrát konzultovat některé zbraně , jejich původ a historii.
Pro komentování se přihlaste do Kvelbu.
Přihlásit se