Poradna · Fórum
Fórum Kvelbu
Diskutujte s ostatními uživateli, sdílejte zkušenosti, zajímavosti, fotografie, články a veřejné příspěvky ze sociálních sítí.
Připnutá témata
Nejnovější témata
Glock FM78 – možná nejlepší survival nůž za pár korun
Když se dneska řekne survival nůž, spoustě lidí se v hlavě automaticky objeví nějaký krásný kus oceli za deset, patnáct nebo dvacet tisíc. Ideálně titanové šroubky, G10, prémiová práškovka, pouzdro, na kterém je víc MOLLE vazby než na celém plate carrieru, a samozřejmě marketingová věta o tom, že s tím dokážete přežít třetí světovou. A pak přijde Glock FM78. Nůž, který vypadá, jako kdyby ho někdo navrhl v době, kdy ještě nikoho nezajímalo, jestli má bushcraftový nůž dostatečně sexy grind. A víš co? On kurva funguje. FM78 není žádná novodobá instagramová hračka. Je to rakouský vojenský nůž, jehož vývoj souvisí s požadavkem rakouského Bundeshweru na jednoduchý, odolný a univerzální polní nůž. Samotný FM78 se dostal do služby v roce 1978. Glock tehdy ještě nebyl tím Glockem, kterého dnes zná každý střelec. Pistole přišla až později. Firma se zabývala mimo jiné výrobou plastových a kovových součástí a dodávala rakouské armádě různé vybavení. Takže ano, slavný Glock začal svou vojenskou historii mimo jiné nožem. FM78 byl navržen jako univerzální polní nůž. Měl sloužit vojákovi jako pracovní nástroj, zbraň a v určitém smyslu i jako bajonet pro pušku Steyr AUG. A přesně podle toho taky vypadá. FM78 má celkovou délku 290 mm, z čehož 165 mm připadá na čepel. Čepel má tloušťku přibližně 5 mm a celý nůž váží kolem 206 gramů. Glock uvádí čepel z pružinové oceli s tvrdostí přibližně 55 HRC a elektroforetickou povrchovou úpravou. A právě tady začíná být FM78 zajímavý. Není to nějaká tenká kudlička, která se při prvním kontaktu s pořádným kusem dřeva začne tvářit, že vlastně byla určena pouze na krájení salámu. Je to 5mm kus oceli. Žádné pojebané asistenty. Žádné složité mechanismy. Žádné ložisko. Žádná titánová střenka za cenu ojeté Fabie. Prostě ocel, plast a hotovo. Spousta lidí má pořád pocit, že dobrý nůž musí mít dřevěnou rukojeť, micartu nebo G10. FM78 má polymerovou rukojeť. A ono to dává perfektní smysl. Nenasákne vodu, nehnije, neřešíte praskliny v dřevě, je lehká a můžete ji používat jako pracovní nástroj bez toho, abyste každých deset minut kontrolovali, jestli jste si náhodou nepoškrábali svůj krásný custom survival za 18 000 Kč. Pochva je rovněž polymerová, má integrované uchycení na opasek, otvor pro odtok vody a jednoduchý oboustranný pojistný systém. Opět žádná raketová věda. A to je přesně to, co se mi na tomhle noži líbí. Čím méně věcí se může posrat, tím méně věcí se může posrat. To je podle mě jedna z nejdůležitějších zásad survivalového vybavení. Pokud jste někdy hledali Glockův nůž, pravděpodobně jste narazili i na FM81. Vypadá skoro stejně, ale má na hřbetu čepele pilku. FM78 je klasická varianta bez pilky, FM81 má pilku a je dnes nabízen jako survival varianta. Osobně mám ale k FM78 jednu velkou slabost. Ta čistá čepel mi přijde univerzálnější. Pilka na hřbetu může být užitečná, ale zároveň vám zabere část hřbetu a přidává další prvek, který při některých činnostech prostě nechcete. A hlavně při větším průměru dřeva je nepoužitelná. FM78 je prostě čistá práce. A co survival? Tady se dostáváme k tomu hlavnímu. Podle mě je FM78 jeden z nejlepších budget survival nožů, které můžete koupit. A nemyslím „budget“ ve smyslu „dobré na začátek, než si koupíte pořádný nůž“. Myslím dobrý nůž sám o sobě. Má dostatečně dlouhou čepel, aby zvládla většinu běžných prací v lese. Má dostatečnou tloušťku pro tvrdší zacházení. Má jednoduchou konstrukci. Je lehký. Je odolný. Pochva je jednoduchá a funkční. A hlavně: nestojí nesmysl. V době psaní tohoto článku ho na Knifestock.cz pořídíte za méně než 900 Kč, což z něj podle mě dělá jednu z nejzajímavějších voleb pro člověka, který nechce za první pořádný survival nůž vyhodit několik tisíc. Protože když si koupíte nůž za 15 000 Kč, začnete se k němu často chovat jako k posvátnému artefaktu. U FM78 máte mnohem větší chuť ho prostě vzít do lesa a kurva ho používat. A přesně tam podle mě survivalový nůž patří. FM78 je použitelný i jako nůž na házení. Samozřejmě, pokud s házením začínáte, neznamená to, že máte první den stát před stromem a zkoušet, kolik vydrží čepel. Házení nožem je dovednost jako každá jiná a chce to trochu techniky, prostoru a hlavně bezpečné podmínky. Konstrukčně je FM78 pro začátečníka zajímavý právě tím, že jde o jednoduchý, robustní nůž bez zbytečných serepetiček. Pokud vás tahle disciplína láká, určitě bych doporučil mrknout na slovenský YouTube kanál Zálesák z východu, který se házení nožem věnuje opravdu hodně a má na něj zaměřenou celou řadu tvorby. Kanál funguje od roku 2020 a má už desítky tisíc odběratelů; mezi videi najdete například i návod „Ako vrhať nože – NO SPIN“. A mimochodem – Robko, který za kanálem stojí, si podle mě rozhodně zaslouží pozornost. Nejen kvůli tomu, co umí, ale hlavně proto, že je to podle mé zkušenosti neskutečně dobrý člověk. A přesně takové lidi podle mě stojí za to v naší komunitě podporovat. Ocel má podle výrobce tvrdost kolem 55 HRC. Dnes jsme zvyklí na nože s tvrdostí 60+ HRC a nejrůznějšími superocelmi. Takže může vzniknout otázka: „Proč bych měl kurva chtít 55 HRC?“ Protože survivalový nůž není jen o tom, jak dlouho vydrží ostří při krájení kartonu. U pracovního nože může být nižší tvrdost výhoda. Ocel je houževnatější a zároveň se dá relativně snadno znovu nabrousit někde v terénu. A to je přesně ten přístup, který se mi u survivalového vybavení líbí. Nechci nůž, který má perfektní ostří šest měsíců a potom potřebuju laboratoř NASA, abych ho znovu nabrousil. Chci nůž, který vezmu, otupím, nabrousím a jedu dál. Samozřejmě není dokonalý. Pružinová ocel není nerezová ocel, takže pokud budete FM78 nechávat mokrý někde v batohu tři týdny, může vás čekat nepříjemné překvapení. Je potřeba se o něj trochu starat. A 55 HRC také není hodnota, ze které by si dnes člověk sedl na prdel. Stejně tak bych z něj nedělal náhradu sekery. Ano, je robustní. Ano, něco vydrží. Ale pořád je to nůž. Pokud potřebujete pravidelně zpracovávat půl kubíku dřeva, vezměte si sekeru a nebuďte kokoti. Proč ho vlastně doporučuju? Protože FM78 krásně ukazuje jednu věc. Survival vybavení nemusí být drahé, aby bylo dobré. Tohle je vojenský nůž, který vznikl z požadavku na jednoduchý, odolný a praktický nástroj. A ta filozofie se podle mě nezměnila. Když si dnes koupíte nějaký moderní survival nůž za několik tisíc, můžete dostat skvělý kus vybavení. Ale můžete taky dostat půlku marketingu. U FM78 platíte hlavně za to, co držíte v ruce. Ocel. Polymer. Pochva. Hotovo. A možná právě proto je FM78 jedním z nožů, které bych doporučil člověku, který začíná s preppingem, bushcraftem, survivalem nebo třeba právě s házením nožem a nechce hned vyhodit půl výplaty za kudlu. Protože první nůž nemusí být poslední nůž. Ale měl by být takový, aby vás naučil jednu důležitou věc: Nůž není šperk. Nůž je nástroj. A nástroj se používá. Verdikt: Glock FM78 + jednoduchá konstrukce + velmi dobrá odolnost + nízká hmotnost + 5mm čepel + snadná údržba + použitelný v lese i jako běžný pracovní nůž + vojenská historie + dostupnost + vhodný i pro začátky s házením nožem + žádné zbytečné píčoviny − není z nerezu − 55 HRC není žádná moderní superocel − ergonomie nemusí sednout každému. Za mě? 9/10 jako budget survival nůž. A kdybych měl někomu, kdo začíná s preppingem, říct: „Máš litr až pár tisíc, chceš jeden pořádný nůž a nechceš řešit kraviny?“ FM78 bych mu bez většího přemýšlení ukázal. Protože zatímco některé survival nože vypadají, jako kdyby přežily konec světa, Glock FM78 byl původně opravdu navržený tak, aby něco vydržel. A to je kurva rozdíl.
0 199 10. 09. 2026 15:17Pistole Tokarev TT33 ,,Tulačka,,
Při psaní tohoto článku musím nostalgicky zavzpomínat na dobu cca 15–20 let zpět. Jakožto mladý nadšenec do historie a zbraní jsem si toho času žádal o vydání tehdy ještě zbrojního průkazu (dnes zbrojní oprávnění). Nechtěl jsem se však zařadit ani do jedné skupiny střelců, jako jsou vyznavači kultu Glocku či CZ. Moje úmysly ohledně pořízení si svojí první pistole coby zbraně pro denní nošení na obranu se ubíraly právě k pistoli Tokarev. Dnes se nad tímto rozhodnutím musím pousmát, nicméně tehdy jsem se rozhodnul a za nedlouho si jel pro svoji vysněnou pistoli do Nového Jičína, a to jsem ji měl zaplacenou ještě dříve, než jsem úspěšně složil zkoušky. Měl jsem tehdy ještě mléčný rohy, ale vyrost jsem na vysočině, což je drsnej kraj a tak jsem až s posvátnou úctou nosil svoji Tulačku za pasem. Dodnes na ni rád vzpomínám. Byl to krásný kousek vyrobený v Iževských zbrojních závodech roku 1942. TT33 (Tulačka) Pistole Tokarev TT33 je jednou z nejvýraznějších zbraní své doby a v dějinách si doslova prostřílela svoje místo. Byla navržena konstruktérem Fedorem Vasiljevičem Tokarevem. Slovo navržena je přitom užito záměrně. Pistole Tokarev jako taková je spíše upravená, zjednodušená americká pistole Johna Browninga Colt 1911. Došlo k tomu kolem roku 1925. Ruská armáda tehdy vypsala výběrové řízení na novou služební pistoli. Jako i mnohokrát dříve, v případě například pušky Mosin-Nagant, či revolveru Nagant se porozhlédli v zahraničí, kde Browningův Colt 1911 oslovil Tokareva jako inovativní systém především uzamykáním hlavně, který byl třeba, neboť zamýšlený náboj pro novou pistoli 7,62 × 25 mm je velice výkonný a tlaky na mechaniku jsou enormní. V Tulských zbrojních závodech tak Tokarev zanedlouho představil prototyp TT30 (Tokarev Tulský vzor 1930), který po několika drobných úpravách zařadila Rudá armáda roku 1933 do výzbroje jako PTT33 (TT33). K plošné náhradě za revolvery Nagant M1895 však nedošlo hned. Po začátku války však byla do Tuly a Iževsku zaslána objednávka na dva miliony těchto pistolí. Do roku 1945 se jich stihlo vyrobit a dodat neuvěřitelných milion sedmset tisíc kusů. Zbraň tak až do roku 1962 plnila úlohu pistole Rudé armády a zastaralé revolvery Nagant mohly jít do muzeí, sportovních spolků či zemí třetího světa. Byla tu nová éra, éra pistole Tokarev. TT-33 Technické parametry: Konstruktér: Fedor Vasiljevič Tokarev Rok zavedení: 1933 Země původu: Sovětský svaz Typ: Samonabíjecí pistole Princip činnosti: Krátký zákluz hlavně se sklápěním hlavně (Browningův systém) uzamykáním do ozubu. Ráže: 7,62 mm Náboj: 7,62 × 25 mm Tokarev Kapacita zásobníku: 8 nábojů Délka: 196 mm Délka hlavně: 116 mm Výška: 134 mm Šířka: 30 mm Hmotnost bez nábojů: 850 g Hmotnost nabité zbraně: 940 g Drážkování hlavně: 4 pravotočivé drážky Stoupání drážek hlavně: 240 mm (1 otáčka na 240 mm) Mířidla: Pevná, ne stavitelná Pojistka: Původní sovětské provedení na první poloze kohoutu. Úsťová rychlost střely: 420–450 m/s (podle typu střeliva) Účinný dostřel: 80 m Maximální dostřel střely: 1 650 m (balistický) Vzhledem k délce hlavně 116 mm střela při průchodu hlavní vykoná přibližně 0,48 otáčky, tedy necelou půlotočku. Stoupání 240 mm bylo zvoleno tak, aby spolehlivě stabilizovalo standardní střelu náboje 7,62 × 25 mm Tokarev o hmotnosti přibližně 5,5 g (85 gr) při úsťové rychlosti okolo 420–450 m/s. Po druhé světové válce se pistole Tokarev začala licenčně vyrábět ve spoustě států v Číně (Typ 51 a Typ 54), v Jugoslávii (M57), v Rumunsku (TTC), v Maďarsku (48M), v Polsku (PW wz. 33), v Severní Koreji, ve Vietnamu……. No a v některých zemích, jak už to tak bývá, ne úplně se souhlasem, zde by stál za zmínku například Pákistán. V mnoha těchto zemích se vyrábí dodnes. Pistole Tokarev dnes ikonickým symbolem ruského podsvětí. Pistole Tokarev dnes v mnoha zemích částečně nahradily zbraně modernější s nižší průbojností, nicméně Tokarevů bylo, je a bude po světě spousta. Díky své pověsti, vlastnostem a řekněme slávě jakožto jedné z ikon Sovětského svazu se stala TT33 velice oblíbenou u ruskojazyčné mafie. To ovlivnilo i kinematografii, a tak můžeme Tokarevy vidět v nejednom snímku, kde se s ním ohání většinou nějaký záporák spojovaný s mafií. Za zmínku stojí film TOKAREV s Nicolasem Cagem v hlavní roli z roku 2014. Co dodat závěrem? Pistole Tokarev je spolehlivá, silná, přesná (kdo tvrdí že ne tak neumí střílet) ikonická a dnes i investiční zbraň. Máte li možnost sehnat válečný, či předválečný kousek, rozhodně neváhejte. Autor: Jaroslav Alexandr Dvořák
5 71 10. 09. 2026 11:15Sekera Husqvarna 65cm
Zdarec zbojníci, při výběru sekery do lesa, na kempování atd. ne jeden z nás váhá, jestli si pořídit něco, co objeví na Alze za pár Kč (ne že by to nestačilo), anebo jestli se plácne přes kapsu a ve svém oblíbeném outdoor shopu koupí tu nejdražší, nejvíc hustě vypadající sekeru, kterou mu budou závidět všichni jeho norští kamarádi. Mám pro vás skvělou alternativu – pracanta, který jednak vypadá, že se pro práci v lese zrodil, a zároveň neznásilní vaši peněženku análním sexem bez lubrikace jako ostatní outdoor značky. Univerzální lesnická sekera HUSQVARNA 65 cm.
2 47 10. 09. 2026 11:13GASTINNE RENETTE jen tak pro radost ;-)
Gastinne-Renette byla Pařížská firma a vyráběla velmi kvalitní zbraně. Firma získala významné ocenění na Světové výstavě v Paříži roku 1855 a vyráběla zbraně i pro významné panovníky, včetně dvora Napoleona III. Tento kousek, byl možná vyroben u nás Westley Richardarsem. Je to jeho patent a nese to hrdě na horní listě. Westley Richards je top značka britských brokovnic.
3 44 10. 09. 2026 11:06Katalog G&S Holloway
Jedna malá akvizici v aukci. Katalog G&S Holloway netuším rok ale asi kolem 1925... Není to žádné velké jméno, ale anglický kvalita z toho dýchá :-D
1 13 10. 09. 2026 11:02Greener 12 - bore
Greener byl významným puškařem sídlícím v Birminghamu. Byl jedním z mála nelondýnských gunmakerů, kteří dokázali vyrábět zbraně v londýnské kvalitě. I když si musíme říct, že „London Best“ byl do určité míry také marketing – a důsledky některých tehdejších marketingových praktik ostatně vidíme dodnes. Sidelock se vyráběl více v Londýně a londýnští puškaři se jej snažili prezentovat jako něco lepšího než boxlock. Na boxlocku přitom není nic špatného, ale dodnes jsou sidelocky často násobně dražší než boxlocky. Greener byl zastáncem trojitého uzamčení a považoval ho za jediný skutečně bezpečný způsob. Byla to do jisté míry odpověď na Purdeyho double-bite, ale jak dnes víme, bohatě stačí i jednodušší řešení. Greener měl, jako snad všichni, kteří se motají kolem zbraní, obrovské ego, což můžete vidět v jeho zásadním díle The Gun and Its Development, které sepsal koncem 19. století. Pokud chcete opravdu něco vědět o britských zbraních, je to zásadní publikace. Sice je velmi „Greener-centric“, přesto poskytuje velmi dobrý vhled do vývoje a zpracování britských zbraní 19. století. Pokud by měl někdo o knihu zájem, je tu běžně dostupná tak vám ji přivezu. Tato brokovnice se velmi pravděpodobně objeví na Kvelbu...
2 26 09. 09. 2026 13:24Nový zákon o zbraních 2026 a co mění pro sběratele
Od 1. ledna 2026 platí v Česku nový zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který nahradil dosavadní právní úpravu. Pro sběratele historických zbraní a militarií přináší několik důležitých změn – pojďme si je projít. Konec papírování, nástup Centrálního registru zbraní Nejviditelnější změnou je kompletní digitalizace agendy. Fyzická nákupní povolení ani průkazy zbraní se už nevydávají – vše je vedeno elektronicky v Centrálním registru zbraní (CRZ). Prodejce si oprávnění kupujícího ověří přímo v registru, stačí se prokázat občanským průkazem (klidně i elektronickou verzí v mobilu). Nové kategorie zbraní Zákon zavedl přehlednější trojí dělení: • Kategorie R (podléhající registraci) – dřívější kategorie B a C, vyžadují zbrojní oprávnění. • Kategorie PO (podléhající ohlášení) – dřívější C-I, nevyžadují zbrojní oprávnění, ale je nutná zapsaná autorizace v CRZ a následné ohlášení nabytí do 10 pracovních dnů. • Kategorie NO (nepodléhající ohlášení) – dřívější kategorie D, volně prodejné osobám starším 18 let bez jakéhokoli povolení. Zbrojní průkaz se přejmenoval na zbrojní oprávnění Staré skupiny A–E se sloučily do dvou úrovní: • Základní zbrojní oprávnění – odpovídá dřívějším skupinám A, B a C. • Rozšířené zbrojní oprávnění – odpovídá dřívějším skupinám D a E, zahrnuje všechny kategorie. Přechod proběhl automaticky, držitelé stávajících průkazů nemuseli nic řešit. Co to znamená pro inzerci na Kvelb Zbraní Pro naši komunitu sběratelů je důležité především tohle: 1. Prodej na dálku má limity. Nový zákon zakazuje nabývání zbraní podléhajících registraci nebo kategorie PO a NO na dálku prostřednictvím spotřebitelských smluv (tedy klasický e-shop model s doručením na adresu). Osobní předání s ověřením dokladů zůstává standardem. KvelbZbrani předání zajišťuje s partnerem SPZ-doprava.cz. 2. Ohlašovací povinnost běží dál. I po novém zákoně platí, že nabytí zbraně podléhající registraci nebo kategorie PO je nutné ohlásit příslušnému útvaru Policie ČR do 10 pracovních dnů. 3. Historické zbraně mají svá specifika. Než zbraň inzerujete nebo kupujete, ověřte si její přesné zařazení – ne každá stará zbraň automaticky spadá do nejmírnějšího režimu. Shrnutí Nový zákon zjednodušil administrativu díky digitalizaci, ale základní principy zůstávají – u zbraní podléhajících registraci je nutné mít oprávnění a dodržet registrační lhůty, u zbraní kategorie PO stačí autorizace a ohlášení, a zbraně kategorie NO jsou volně dostupné dospělým osobám. Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Aktuální znění zákona a jeho výklad doporučujeme vždy ověřit na stránkách Ministerstva vnitra ČR nebo u příslušného útvaru Policie ČR.
3 51 09. 09. 2026 12:56Bear sprej - doporučení?
Ahoj rád bych slyšel váš názor na bear sprej? Našel jsem rozdělení mlha/gel? Vyzkoušel jste někdo? S méďou jsem se potkal jednou v Kanadě. Naštěstí jsme to učebnicově “vodkomunikovali” a méďa nás obešel. Viz pořízený video záznam. Bear sprej samozřejmě v boční kapse na batohu… Od té chvíle na hrudním popruhu. Na konci tripu jsme jeden sprej vystříkali a řekl bych, že doporučená vzdálenost 5-10m je reálně spíše 5m. Rád bych během pár dní objednal sprej do Tater. Ale který? Info ze zdrojů: Mlha, nebo gel? Tohle je věčná debata a asi si na ni odpovíte sami podle toho, kde se pohybujete. Mlha (fog) se snáz trefí, protože pokryje širší plochu, ale na větru se rozptyluje a na konci dráhy má menší účinnost. Gel letí dál a přesněji, hůř ho ale trefíte, obzvlášť když se vám třesou ruce (a věřte, že se budou třást). Pro les a otevřený terén bych osobně sáhl spíš po mlze, gel má smysl tam, kde čekáte přesnější zásah na delší vzdálenost. Jak ho vlastně použít, až přijde na lámání chleba Tohle se podceňuje. Sprej vám nepomůže, pokud nevíte, jak ho vytáhnout z pouzdra jednou rukou a bez přemýšlení. Doporučuju: 1. Nosit ho na opasku nebo popruhu batohu, ne zahrabaný na dně. 2. Vyzkoušet si pojistku doma nasucho, ať víte, jak se odjišťuje. 3. Stříkat až na 5–10 metrů, ne dřív – zbytečně byste plýtvali obsahem a medvěd by se stejně dostal blíž. 4. Mířit lehce pod úroveň očí zvířete a mírně do strany, aby vítr nesfoukl mlhu zpátky na vás. A jedna věc, na kterou lidi zapomínají – po použití pomalu ustupujte, neotáčejte se k medvědovi zády a neutíkejte. Útěk může spustit lovecký instinkt i u zvířete, které by jinak odešlo samo. Stojí to za to? Pokud chodíte do oblastí, kde se medvědi reálně vyskytují (Beskydy, Slovensko, částečně i jinde), tak jednoznačně ano. Je to jedna z mála věcí, která má reálně prokázanou účinnost – studie ukazují přes 90% úspěšnost při odvrácení útoku, což je násobně lepší statistika než u střelné zbraně. A na rozdíl od pušky ho můžete mít u sebe úplně legálně a bez papírování. Kdo má zkušenost s konkrétní značkou z vlastní praxe, klidně napište do diskuze pod článek – reálné zážitky jsou vždycky cennější než čísla na krabičce.
2 25 09. 09. 2026 12:56Fotit, nebo nefotit kompletní značení historických zbraní do roku 1890?
Zdravím všechny sběratele historických zbraní. Zajímá mě váš názor na dokumentování historických zbraní vyrobených do roku 1890. Myslíte si, že je při prezentaci zbraně ve sběratelské skupině, na fóru nebo například při prodeji vhodné nafotit veškeré značení, signatury a výrobní čísla, která se na zbrani nacházejí? Mám na mysli například: výrobní číslo zbraně, čísla na hlavních, baskuli, válci či dalších součástech, značky výrobce a puškaře, signatury na hlavních a zámkových deskách, zkušební a tormentační značky, vojenské, policejní nebo inventární značky, značky přejímací, různé montážní a dílenské značky, případné erby, monogramy a další historické označení. Osobně si myslím, že právě tyto detaily mohou být pro určení výrobce, roku výroby, původu a historie konkrétní zbraně mnohdy důležitější než fotografie celé zbraně. U vzácnějších kusů může kompletní fotografická dokumentace také pomoci budoucím sběratelům při porovnávání výrobních čísel a značení jednotlivých exemplářů. Na druhou stranu se občas setkávám s názorem, že by se výrobní čísla nebo některé značky veřejně zobrazovat neměly. Proto by mě zajímal názor sběratelů: Fotíte a zveřejňujete kompletní značení svých historických zbraní, nebo některá čísla a značky raději nezveřejňujete? A pokud ne, z jakého důvodu?
8 47 09. 09. 2026 12:33Test Jakutského noža
Test Jakutského noža na prežitie, nôž kovaný s ocele 19191 kalený parciálne , čiže chrbat relatívne mäkký ostrie 61 hrc , rukoväť jelení parohy kúsok nereze a stabilizovaný jaseň , skratka nož ktorý v prírode nesklame ďakujem za potretie pripadne komentár
1 18 08. 09. 2026 13:53Polnice ze zbrojnice - Nová BERETTA APX A1 Ported
Italská zbrojovka BERETTA představila 26. VIII. 2026 novinku v podobě pistole APX A1 Ported. Zbrojovka cílí na zákazníky především z řad sportovních střelců IPSC, USPSA a IDPA. Zbraň jako taková vychází ze služebního modelu zbraně APX A1 s úpravami zvyšující efektivitu střelby v režimu rychle po sobě jdoucích výstřelů na prostorově široce orientované rozestavění cílů eliminací zdvihu zbraně při střelbě a přenášení na další cíl. Je tomu dosaženo portovanou hlavní (řízeným odfukem plynů sedmi otvory směrem vzhůru). Dalším vítaným prvkem je zvětšení ovládacích prvků zbraně. Po představení pistole APX v roce 2017 jde tak už o druhou modernizační řadu této úspěšné zbraně. foto výrobce Autor Jaroslav Alexandr Dvořák
1 20 08. 09. 2026 13:48Polnice ze zbrojnice - Nová ,,sekačka,, na drony BENELLI M2-G1
Nová služební brokovnice BENELLI M2-G1 Samonabíjecí taktická brokovnice M2-G1 představuje nový systém konstrukčního řešení oproti předchozím modelům brokovnic M2, a to použitím R.P.O. plynového mechanismu, který využívá dvou pístů přímo za nábojovou komorou s chodem krátkého zdvihu. Díky působení vyššího tlaku je tak chod samonabíjecí brokovnice plynulejší a hlavně spolehlivější i se střelivem nižšího výkonu. Zbrojovka tak reaguje na současný vývoj bojů na východní frontě, kde se k eliminaci dronů osvědčilo střelivo s jemnými broky a spolehlivost systému je klíčová k přežití. Zbraň je dále vybavena prvky moderních služebních brokovnic. Hlaveň o délce 18,5" poskytuje dostatečný výkon a pokrytí broků. RIS lišta umožňuje montáž kolimátoru a mířidla systému Ghost Ring i sama o sobě umožňují rychlou střelbu na pohybující se cíl. foto prodejce autor Jaroslav Alexandr Dvořák
0 48 06. 09. 2026 16:05Polnice ze zbrojnice- Nový kolimátor od společnosti SIGHTMARK
Nový kolimátor od společnosti SIGHTMARK: Mini Shot M-Spec Solar Enclosed M4 21.VIII. 2026 byl představen nový kompaktní uzavřený kolimátor se třemi záměrnými obrazci: Tečka 3MOA, Kruh 32MOA a kombinace obojího s funkcí dvanácti stupňů jasu. Tři úrovně jsou přitom kompatibilní s přístroji pro noční vidění. Kolimátor je odolný pro použití na pistolích, puškách i brokovnicích. SIGHTMARK tak reaguje na stále vyšší požadavky střelců na odolné malé uzavřené kolimátory s vysokou výdrží baterie. foto prodejců autor Jaroslav Alexandr Dvořák
0 32 06. 09. 2026 15:58Polnice ze zbrojnice - Projekt GRAYBURN, Velká Británie hledá novou útočnou pušku pro ozbrojené složky.
Jedna z největších modernizací armády ve Velké Británii. Britské ministerstvo obrany hodlá nakoupit 170 000 nových pušek jako náhradu za dosavadní zbraně systému SA80. Přitom největším otazníkem je střelivo. Britové zatím neoznámili, zda nová puška půjde cestou standardního střeliva 5,56 NATO, či bude nahrazeno střelivem vyššího výkonu s ohledem na zvyšující se odolnost balistické ochrany. Mezi kandidáty se hlásí BERETTA s puškou NARP, která je již zavedena v Italské armádě a má v ní nahradit dosavadní pušky ARX160. Dalším kandidátem je finská puška SAKO ARG, zde se opět nejedná o novou pušku ve smyslu neodzkoušeného prototypu. Sako ARG, M23, ARG-40 již slouží ve finské armádě a osvědčila se. Velice silným hráčem je potom zbrojovka Heckler and Koch s modelem HK416. Tato puška je již zavedena v Německu, Francii, Norsku a několika dalších státech NATO. Zbraň byla vybrána jako hlavní zbraň Bundeswehru. Jako velký benefit je i skutečnost, že by ji Heckler and Koch byl schopen vyrábět přímo ve Velké Británii, a proto se tvrdí, že tato platforma se jeví jako nejzajímavější kandidát. Mezi další potenciální náhrady se uvádí i další zbraně jako KS-1, FN-SCAR, SIG MCX, ale i uherskobrodská puška CZ BREN 3. Česká puška BREN 3 není rozhodně upozaděným hráčem. Zbraň BREN je zavedena krom Česka i v Maďarsku, na Ukrajině, brzy v Černé Hoře a u speciálních jednotek v menším měřítku po celém světě. Především pověst spolehlivé účinné zbraně, která si na bojišti východní fronty prostřílela svoje místo i přes marné pokusy Rusů ji lživě zdiskreditovat, ohledně jako jakoukoliv zbraň, která není konstrukce Kalašnikov. A tak nezbývá než čekat, jak GRAYBURN dopadne. Jedno je však jisté, systém Bullpup je již mimo hru. Foto externí (voják s puškou SA80) Autor Jaroslav Alexandr Dvořák
0 19 06. 09. 2026 15:50Polnice ze zbrojnice - CZ BREN 3 pro armádu Černé Hory
V rámci dohody o mezinárodní obranné spolupráci České republiky a Černé Hory bylo potvrzeno, že v dodávkách zbraní pro černohorskou armádu bude dodána kromě pistolí, samopalů a odstřelovacích pušek i útočná puška CZ BREN 3. A tak se Černá Hora zařazuje mezi další země, jež systém útočné pušky CZ BREN zařadí do výzbroje. O konkrétních počtech uvedených zbraní ani podrobnostech ohledně ráže, v jaké si má Černá Hora útočné pušky odkoupit, zatím není z ověřitelných zdrojů veřejně známo. Dle neověřených informací by však mělo jít po dodávce 6 500 kusů postupně o kompletní přezbrojení černohorské armády puškou CZ BREN 3 v kalibru 5,56 NATO s délkou hlavně 14". Dále pak pistolemi CZ P-10 C a samopaly ŠKORPION EVO 3 v kalibru 9 mm Luger. A tak se jen potvrzuje, že český zbrojní průmysl se opět dostal po dlouhých desítkách let na vrchol zbrojních gigantů, jež ve spojeneckých zemích zastávají obranný štít a páteřní součást obrany vyspělého světa. Jaroslav Alexandr Dvořák
0 31 06. 09. 2026 15:19MacNaughton skeleton action
A co byste říkali na tohle... mám tu na kvelbu pár anglickejch brokovnic, ale to jsou takové levnější věci. Zajímalo by mě, jestli se najde někdo, koho by zajímalo něco trochu ;-) luxusnějšího.
8 33 06. 09. 2026 13:05Samopal vzor 61 Škorpion
Nejslavnější československá zbraň všech dob. Jak to vše začalo? V roce 1958 vypsalo ministerstvo vnitra výběrové řízení na malý skladný samopal, který by nepřekážel při běžné činnosti. Měl tedy být co nejmenší. Původně se zvažovala i varianta nákupu APS Stečkin sovětské produkce, což byla vlastně jen pistole s automatickým režimem střelby. Zde však se ukázalo, že zbraň je jen těžko ovladatelná při střelbě dávkou bez opory tak, aby byl udržitelný soustřel ve vitální zóně na padesát metrů. Pro možnost opory se u APS Stečkin sice dala použít pažba sloužící zároveň jako pouzdro. To ale byl úkon nemožný při potřebě náhlého okamžitého použití. A tak ministerstvo vnitra pověřilo Ing. Miroslava Rybára, aby ve středisku Konstrukta Brno vytvořil samopal odpovídajících parametrů. Již v roce 1959 byl představen první funkční prototyp pod označením Š.59. Problém samopalu byl ten, že díky krátkému chodu závěru jeho kadence přesahovala 1000 ran za minutu, proto byl projekt přepracován. Do rukojeti samopalu bylo implementováno lehké závaží na pružině s hákem trčícím za závěrem. Tomuto uskupení se říká Rybárův zpomalovač kadence. V praxi to funguje tak, že po výstřelu letí závěr do zadní polohy, přičemž dojde k vyhození prázdné nábojnice. Závěr je přidržen hákem nárazem závěru vzad a tím je závaží v ručce vrženo směrem dolů. Pružina pak závaží vrhne opět nahoru, čímž dojde k odháknutí závěru a ten tak nabírajíc ze zásobníku další z nábojů do komory jej může opět odpálit. Toto vše proběhne ve zlomku sekundy, kadenci samopalu to však stáhlo na únosných 850 ran za minutu (kadence srovnatelná např. s vz.58). Tento zpomalovač kadence je dodnes považován za výjimečné, elegantní řešení. Poté, co samopal absolvoval vojskové zkoušky, byl roku 1961 představen v zasedací místnosti na ministerstvu vnitra samotným Ing. Rybárem, který měl údajně prohlásit: „Náš samopal je tak skladný, že bych jej mohl mít pod tímto sakem.“ Poté, co si prohlédl pobavené tváře osazenstva, jej skutečně zpod svého saka vytáhl. Samopal byl přijat pod označením Samopal vzor 61. V roce 1962 byla zadána výroba do Uherského Brodu na 210 000 kusů samopalů. Tento počet byl rozdělen do několika sérií v různých obdobích, kdy se různé série lišily drobnostmi, jako povrchová úprava a materiál ručky. 1962: 200 kusů ověřovací série 1963–1966: 100 000 kusů 1973–1976: 55 000 kusů 1978–1979: 45 000 kusů 1992–1994 malá série. Většina samopalů přitom šla na export. Do tehdejší Jugoslávie bylo dodáno 30 000 samopalů Škorpion a následně dostala jugoslávská zbrojovka Zastava licenci na výrobu. Jugoslávské licenční samopaly Škorpion byly zavedeny do tamní armády pod označením Zastava M84. Od českých samopalů se však ničím nelišily. Samopal Škorpion byl na tu dobu nadčasový, a tak není divu, že ve spoustě ozbrojených sil světa, kam byl vyvážen, stále plní svoji úlohu. Díky svému designu byl používán filmaři jako zbraň z budoucnosti. Jeho skladnost pod oděvem však samopal proslavila i nechvalně. Stal se velice oblíbeným u teroristických organizací a ve světě organizovaného zločinu. Na atraktivitě oproti samopalům té doby Škorpionu přidalo i to, že střílel z uzavřeného neuzamčeného závěru. Tím se stal samopal i při střelbě dávkou velice přesným. Prakticky dodnes v tomto ohledu má jen málo konkurentů, a to při srovnání i se samopaly moderní konstrukce. Samopal Škorpion byl zaveden s nábojem 7,65 Browning, což by se mohlo zdát jako slabý náboj. Skutečně, u pistolí tomu tak je. Škorpion však je pro tuto ráži uzpůsoben a Ing. Rybár s tímto handicapem počítal. Proto je hlaveň samopalu uzpůsobena stoupáním vývrtu a diametrem tak, aby společně s chodem a odporem závěru učinily ze samopalu i při kalibru 7,65 velice ničivou zbraň. To je ověřitelné i pro pouhého amatéra na střelnici výstřelem na gong z pistole např. vz.50 ve stejném kalibru a ze Škorpionu. Výkon náboje je v této zbrani využit na maximum. Samopal Škorpion vz.61 však oplývá ještě jednou zvláštností. Drátěná opěrka sloužící pro oporu zbraně se nazývá opěrkou záměrně, nikoliv pažbou. Je tomu z důvodu, že se neopírá o rameno, ale o tvář střelce. Je tomu čistě z konstrukčního hlediska. Samopal se musel vejít do své délky 270mm. A tak i opěrka je příliš krátká. Pokud bychom si ji opřeli o rameno, naše oko by bylo příliš blízko mířidel a muška by se špatně stranově a výškově s mířidly srovnávala. (Viz nákres pod článkem.) Bohužel spousta střelců to neví, a tak mylně považuje Samopal vz.61 Škorpion za zbraň nepřesnou. Což vychází z neznalosti tohoto konstrukčního hendikepu. Technické parametry samopalu: Kalibr: 7,65×17 mm Browning (.32 ACP) Princip: dynamický, uzavřený Délka hlavně: 115 mm Délka: 270 mm (s otevřenou opěrkou 522 mm) Hmotnost: 1,30 kg Zásobníky na 10 a 20 ran Kadence: 850 ran za minutu Byl vyvážen do zemí: Egypt, Libye, Irák, Angola, Mozambik, Uganda, Alžírsko, Vietnam / Severní Vietnam, Afghánistán, Indonésie, Severní Korea, Mongolsko, Singapur, Kolumbie, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo,... Válečné konflikty, kde samopal Škorpion vz.61 figuroval Válka ve Vietnamu (1955–1975) – používán severovietnamskými silami a pravděpodobně i dalšími jednotkami v regionu. Jomkipurská válka (1973) – Škorpiony se objevily ve výzbroji arabských ozbrojených sil. Libanonská občanská válka (1975–1990) – zbraň se objevovala u různých ozbrojených skupin. Války v bývalé Jugoslávii (1991–1999) – velmi výrazné použití; vedle původních vz. 61 také jugoslávské M84. Bosenská válka (1992–1995) – používán různými stranami konfliktu. Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995). Válka v Kosovu (1998–1999) – objevoval se zejména díky rozsáhlému rozšíření jugoslávských M84. Války a konflikty v Africe – Škorpiony byly zaznamenány například v Angole, Mosambiku a Ugandě, tedy v prostředí, kde československé zbraně často sloužily jako vojenská pomoc nebo byly dále distribuovány. Irácko-íránská válka (1980–1988) – výskyt československých Škorpionů je uváděn ve výzbrojních přehledech obou regionálních bloků. Rusko-Ukrajinská válka (2022- ?) - Škorpiony zaslány jako pomoc Ukrajině Co dodat závěrem? V současnosti je samopal Škorpion velice levnou zbraní, kdy její zcivilněné verze vyjdou na jednotky tisíc korun. Z hlediska historie je to však ta nejikoničtější zbraň, jaká u nás kdy byla vyrobena, a přímo charakterizuje československý zbrojní průmysl. Osobní poznatek a doporučení za mě jako nadšeného střelce? Kupte si to, v trezoru to chleba nežere a třeba s tlumičem je s tím neuvěřitelná sranda Autor: Jaroslav Alexandr Dvořák
0 125 02. 09. 2026 22:38Jak mi prepping zachránil život.
Jak mi prepping zachránil život Pokud jsi ten tactical-cool nejdrsnější prepper v okruhu pěti kilometrů, před kterým se děti schovávají pod stůl, zvířata berou roha nejkratší cestou, babičky se křižují a místní patnáctky si kvůli tobě trhají rodidla – tenhle příspěvek prosím přeskoč. Dneska to není návod, jak z hovna udělat plyn na ohřev fazolí s párkem od Haméčka. Běž si radši zkontrolovat tětivu na kuši, víš jak to degraduje. Teď bude jen nudný storytelling. --- Asi 16 let dozadu jsem objevil úžasnou věc – hru Fallout 3. A tím to celé začalo. Post-apo mě chytlo tak moc, že jsem se automaticky začal topit v tom nekonečném co kdyby. Do začátku samozřejmě zombie apokalypsa, jak jinak. Byl jsem děcko, nadšení level milion. Jak člověk stárne, posouvá se i ta hlava. Z “jak useknu zombíkovi hlavu?” se stane “jak přežiju faktickou krizi?”. A bylo to super. Bushcraft, bylinky, houby, všechno, co má potenciál jednou zachránit prdel, když se svět rozhodne posrat. Pak přišel život. První práce. První odchod z domu. Přesun do ČR, protože doma byla hladová dolina. Na stavbě jsem makal jako každej jiný cizák. Ale s prvními výplatami přišly i první malé splněné sny — první pořádný batoh, první Leatherman, první kvalitní nůž, první zakopaná mrtvá schránka. Bylo to boží. Když jsem se přestěhoval do bytu, přišla rutina: práce – ženská – jídlo – spánek – repeat. Psa jsem ztratil a s ním i chuť lézt někam do přírody. A pomalu, nenápadně, jsem začal vyhasínat. Nebyla to ani deprese, spíš takové tiché vyhoření. Nic mě netěšilo. Ani nový nůž, a to už je co říct. Byl jsem jen loutka, co chodí do práce, občas si najde společnost na večer a občas sedí doma, poslouchá hudbu a popíjí. Takový ten stav, kdy ti je jedno, jestli ráno vstaneš nebo ne. A pak se v mém životě objevila ženská. A výjimečně to nebyla servírka ani obsluha z benzínky. V té době dělala asistentku pedagoga na základce. Zlepšilo mi to náladu, ale život byl pořád takovej bez směru. Nakonec jsme se rozhodli pořídit psa. Já jsem byl zásadně proti, ale stalo se. Štěně německé dogy. Po třech měsících BOOM – autoimunitní nemoc. Léky, veterináři, stres… a díky tomu všemu jsme mu ten život prodloužili o půl roku. Možná to zní jako odbočka, ale tohle je v tom příběhu důležité. Uprostřed toho nekonečného stresu si moje ženská uvědomila, že už nějakou dobu nedostala “babskou návštěvu”. Dva dny po tom, co jsem psa pohřbil, si udělala test. Pozitivní. Kontrola u doktorky ukázala, že už je to nějaký pátek. Všechno se stihlo tak tak, aby se zjistilo, jestli je dítě v pořádku. Bylo. A teď ta sranda: jako správný prepper jsem zachoval paniku. Ale donutilo mě to zpomalit. Přehodnotit věci. Prepping mi zachránil život tím, že mě vrátil k těm starým dobrým myšlenkám co když. Naštěstí jsem měl myšlenky “v případě průseru uteču od rodiny” jen chvilku — hormony paniky dělají svoje. Dnes už je to pár let. Mám dvě krásné dcerky, které jsou ve věku, kdy je beru do parku a do přírody. Ukazuju jim kytičky, říkám jim, jak se jmenují, vysvětluju, jaký čajík se z toho dá udělat a k čemu je dobrý. A neskutečně si to užívám. Že můžu svoje zkušenosti a dovednosti předávat dál. Jo, mám doma přesně tu ženskou, co tvrdí, že ty děti jen straším. Ale pevně věřím, že až jedna z mých holek jednou uvízne v zimě v koloně, bude mít plnou nádrž, zásobu vody a v hlavě myšlenku: “Ten můj starej měl přece jen pravdu.” A o tom je prepping. Ne o tom, kdo má největší Rambo nůž nebo taktickej batoh s milionem MOLLE smyček. Ale o tom naučit přežít ty, na kterých ti záleží.
0 21 01. 09. 2026 12:16Lebeda Pinfire
Dneska tu mám fascinující kousek, který musí potěšit všechny v Čechách. Tohle je velice neanglická zbraň, kterou vyrobil Antonín Vincenc Lebeda. Pokud nevíte, kdo to byl, tak si ho zkuste zadat do Googlu a seznamte se. Z mého pohledu je to jediný český puškař, který dokázal v Praze vyrobit kvalitu srovnatelnou s anglickou. Dobrá, pár dalších by se jich našlo – třeba jeho učeň Novotný. Co mě zaujalo, je nápis „v Praze“, nikoliv „in Prag“. Je tedy zřejmé, že zákazník byl česky mluvící protoze nezapomínejme, v jaké době tato zbraň vznikla – nejspíš v 60. letech 19. století.
8 46 30. 08. 2026 11:57Kulomet MG42 a jeho odkaz.
Když se řekne MG42 „Emgéčko“, „Pila na kosti“,….. asi každému se vybaví charakteristický desing německého kulometu s plechovým krytem kolem hlavně. Každý, kdo viděl kulomet v akci, nebo alespoň jeho představení symfonie smrti ztvárněné v nejednom válečném filmu, vybaví si jistě i charakteristický zvuk připomínající bručení čmeláka. Přiznám se, mám osobně tento kulomet velice rád a každému doporučuji zažít to co umí (s té správné strany samozřejmě) Vývoj a konstrukce kulometu Universal-Maschinengewehr Modell 42 – zkráceně MG42, byl vyvinut na základě požadavku Wehrmachtu jako náhrada zavedeného kulometu MG34. Vzhledem k započaté válce a v té době zcela nové taktice boje zvané Blitzkrieg (blesková válka) nastala zvýšená potřeba kulometů na bojišti a potřeba nové konstrukce, či výrobního provedení. Dosavadní kulomet MG34 byl vyroben z frézováním třískově obráběného hranolu odlité oceli. Tento způsob byl náročný na suroviny a čas, za jaký zbrojovky dokázaly tyto kulomety produkovat. To se významně projevovalo na ceně, surovinách a lidské síle. Proto byl osloven zbrojní inženýr Werner Gruner, který zvolil tehdy ještě málo rozšířenou metodu lisovaného plechu jako základ rámu zbraně. Tento rám byl následně pomocí bodového svařování a nýtování zkompletován stejně jako další díly. Pouze závěr, hlaveň a hrstka dílů spoušťového ústrojí, které nešlo nahradit touto metodou, se stále vyrábělo třískovým obráběním. Tento způsob tak výrobu jednak zlevnil, zrychlil, ale díky volnějšímu prostoru kolem pohyblivých dílů se stal nový kulomet odolnějším vůči znečištění. Navíc kadence kulometu byla zvýšena na neuvěřitelných 1100 – 1200 ran za minutu. Snadno a rychle výměnná hlaveň, jištěná výklopnou přezkou na pravé straně kulometu, zajišťovala vysokou životnost kulometu i při této kadenci. Waffenamt (Armádní zbrojní úřad) udělil kulometu nové typové označení MG42 (Maschinengewehr Modell 1942) Technické parametry zbraně Hmotnost 11,6 kg Délka 1 230 mm Délka hlavně 530 mm Typ střeliva 7,92x57mm Mauser Ráže 7,92 mm Kadence 1100 až 1200 ran/min Úsťová rychlost 820 m/s Účinný dostřel 1 000 m Maximální dostřel 4 000 m Zásobování municí pás 50 nebo 250 nábojů Vyrobených kusů 1942-1945 cca. 750 000 Kulomet MG42 a jeho „děti“ – dnes Po ukončení války byly kulomety MG42 zařazeny do armád mnoha zemí. Nadčasová konstrukce a spolehlivost tak dala podnět mnoha zemím k pokračování, či převzetí výroby a to až do současných dnů. Velké množství armád používá kulomet MG42 s ,,nezměněnou“ konstrukcí s výjimkou ráže, kde se z důvodů unifikace munice v rámci NATO přešlo na střelivo 7,62x51mm (.308win). A tak se MG42 pod různým označením jako MG3, MG74 ,…. používá dodnes na 60 armád světa. MG42 u nás v České Republice Kulomety MG42 za dob Protektorátu Čechy a Morava se vyráběly samozřejmě i u nás a v nemalém počtu. Stejně tak jich tu spousta zůstala po ustupující říšské armádě. Tyto kulomety byly zařazeny, stejně jako spousta zbraní a techniky, do výzbroje poválečného Československa. Nicméně po roce 1948 se bohužel přešlo na výzbroj Sovětského Svazu a i nově konstruované či zaváděné zbraně byly se sovětskými modely minimálně unifikovány. Zlom přišel postupně po pádu komunismu, rozpadu Československa a vstupu do NATO. Česká Republika začala postupně nahrazovat zastaralou techniku a zbraně. Po roce 2000 se k nám tímto vrátil kulomet MG42 pod označením MG3 jako kulomet lafetovaný na technice coby ochrana posádky. Po zavedení tanků Leopard byly tyto tanky dodány i s kulomety MG3 lafetovanými u velitelského poklopu, i jako zbraň odnímatelná pro případný boj s protivníkem v případě poruchy, či poškození tanku. MG42 a ,,Řezník z Omahy“ S kulometem MG42 se pojí i jeden až neuvěřitelný příběh. Jednadvacetiletý desátník Heinrich Severloh, příslušník 352 pěší divize Wehrmachtu se svým kulometem MG42 (mladík v uniformě na spodním obrázku) byl dne 6. června 1944 v takzvaný ,,Den D“, na pláži Omaha v severní Francii. V obranném postavení palebného sektoru číslo 62 začal jeho nejtěžší životní úkol. S kulometem bránit pevnost Europa před vyloďujícími se spojeneckými vojsky Bylo 6:30 ráno, když se objevily první vyloďovací čluny. Jak by řekl klasik: ,,nebyl čas, prát se kdo je kdo, rozkaz, ten zněl jasně!“ A tak se svým kulometem započal symfonii. Neustále zásobován municí s náhradní hlavní, čistil pláž v přiděleném palebném úseku. Čas od času vyměnil hlaveň kvůli chlazení, ale místo krátkých dávek bylo zapotřebí střílet v dlouhých nepřetržitých dávkách, dokud mu nedošel pás a byl nucen co nejrychleji přebít. A tak se stalo, že i přes výměny hlavní se kulomet nestačil chladit. V mezičasech vzal pušku a snažil se regulovat počty invazních vojsk alespoň tímto způsobem. Vždy po dvaceti výstřelech z pušky Mauser nabil kulomet a opět pokračoval v palbě. Osudným se mu stal fakt, že byl zabit voják, který mu nosil schránky s novým střelivem, a tak byl nucen nabít tzv. trasírky. (Světelné náboje), které byly určeny pro střelbu za šera. Tím však odhalil svoji přesnou pozici a vojáci dole na pláži, marně se snažící se k němu dostat alespoň z vody, na něj úspěšně navedli dělostřeleckou palbu z moře. Jeho kulomet byl po jednom z blízkých zásahů poškozen střepinou tak, že se zasekl. Vzal tedy pušku a snažil se, však již marně, brzdit postup invaze. A tak byl nakonec nucen ustupovat a likvidovat protivníka cestou do týla. Nakonec se kolem 17:00 vzdal americkým vojákům. Bilance této cca desetihodinové směny byla neuvěřitelná. Vystřelil něco kolem 12 – 18 000 ran. To je pro představu zhruba půl tuny střeliva 7,92x57mm Mauser. V jeho palebném průseku zůstalo ležet 1500 mrtvých a 800 raněných. Takto ,,Řezník z Omahy“, jak tehdy neznámého německého kulometčíka líčil americký a britský tisk, změnil pohled na válku. Byl to akt, který do dnešních dnů vypráví o tom, jak jeden jediný člověk způsobil největší škody na lidských životech a zdraví. Myšleno jako přímý účastník, kdy do těchto statistik nejsou zahrnováni piloti, či bombometčíci bombardérů, neboť ti fyzicky nevidí svoje oběti. Když byl Heinrich Severloh roku 1947 propuštěn ze zajateckého tábora, vrátil se na rodný statek a dlouhá léta nikdo nevěděl, že byl oním kulometčíkem. Vše se změnilo, až roku 1988, kdy jej v jednom rozhovoru vyzradil jeho bývalý velící důstojník, neboťsi myslel že Severloh Dne D padl. Severloh to do té doby řekl pouze své ženě. Po svém prozrazení se dokonce setkal s jedním vojákem, jemuž způsobil několik střelných poranění. Tím vojákem byl David Silva, vojenský zdravotník a se Severhohem se stali po dlouhých letech od války dokonce přáteli. Heinrich Severloh narozený dne 26. VII.1923 zemřel 14.I.2006 Autor: Jaroslav Alexandr Dvořák
0 37 29. 08. 2026 18:23Prepper a Stoicismus
Nazdar zbojníci, prepper a stoicismus – za mě jedna z nejlepších kombinací, co si můžeš dát do hlavy, když se bavíme o tom, že se svět občas umí posrat rychleji, než stihneš dojít pro rohlíky. Stoicismus v praxi není žádná filozofická onanie. Je to docela jednoduchý: sereš na věci, co neovlivníš, a řešíš jen to, co ovlivnit můžeš. A to je přesně to, co většina lidí nezvládá. Protože realita je taková, že v krizi blackout neovlivníš, chování ostatních neovlivníš a systém taky ne. Ale pořád máš kontrolu nad tím, co uděláš ty. A tady se to láme. Většina lidí nepadne na to, že nemá zásoby, ale na to, že jim jebne v hlavě. Panika, chaos, stres… to všechno tě umí vypnout dřív, než ti dojde jídlo nebo voda. Stoicismus tě učí jednoduchou věc: nejdřív uklidni hlavu, pak řeš bordel kolem sebe. Další věc je ego. V preppingu je tohle docela tichý zabiják. “Já bych to zvládl.” “To se mě netýká.” “Tohle přeháníte.” A pak přijde situace a realita ti dá facku tak rychlou, že nestihneš ani nadávat. Stoicismus tohle ego trochu přidusí. Neřeší, co si myslíš. Řeší, co fakt uděláš, když je průser. Hodně lidí si myslí, že stoik je člověk bez emocí. To je blbost. Stoik emoce má. Jen ho neřídí. Strach? Jasně. Stres? Normálka. Chaos? Taky přijde. Ale rozdíl je v tom, že se z toho nezhroutíš a nezůstaneš stát jak solný sloup. Pak je tu ještě jedna věc, kterou lidi dost podceňují. Stoici si občas v hlavě zkoušeli nejhorší scénáře. Ne proto, aby se z toho zbláznili, ale aby je to pak v reálu nepoložilo. Co když nejde proud. Co když není voda. Co když lidi začnou být agresivní. Když s tím aspoň trochu počítáš dopředu, nejsi pak úplně mimo, když to přijde. A teď to hlavní. Stoicismus ti nedá batoh, zásoby ani zbraň. Ale dá ti něco, co většině lidí chybí nejvíc – klid v hlavě. Protože v momentě, kdy se všechno sype nevyhrává ten, kdo má nejvíc věcí, ale ten, kdo se z toho nezhroutí a začne něco dělat. Takže jo. Prepper bez tohohle přístupu je jen člověk, co má doma drahý hromady věcí. Prepper se stoicismem má aspoň šanci, že v reálu neudělá úplnou kravinu. Kdyby někoho z vás tenhle filozofický směr chytnul, můžu v klidu doporučit pár knih, co jsou v podstatě taková „mantra“ pro stoiky a dají se číst pořád dokola: Marcus Aurelius – Hovory k sobě (Meditace) Epiktétos – Rukojeť (Enchiridion) Epiktétos – Rozpravy Seneca – Listy Luciliovi Seneca – O krátkosti života Seneca – O duševním klidu A z modernějších: Ryan Holiday – The Obstacle Is the Way Ryan Holiday – Stillness Is the Key Donald Robertson – How to Think Like a Roman Emperor
0 32 29. 08. 2026 10:45Rizika Preppingu
Prepping může být i nebezpečný Zdarec zbojníci. Vychvalovat prepping a naši zálibu ve věcech, které se vymykají běžnému životu, umíme asi všichni. Pět ódy na radost k tomu, jak je skvělé být připravený, říkat si to klasické „co kdyby“ a začít vysvětlovat různé scénáře své rodině a kamarádům, to nám jde taky. Jelikož jsem ale věčný skeptik, mám na vás, včetně sebe, otázku. Uvědomujeme si všichni i to, jaká rizika tento životní styl přináší? Napadly mě čtyři a postupně si je rozebereme. 1. Paranoia Ano, co si budeme povídat, lidé z řad prepperů mají větší sklony k paranoidnímu myšlení. Prosím, neberte to tak, že bych si teď chtěl nasrat do vlastního hnízda, ale je dobré si uvědomovat, kde může hrozit nějaké riziko. Známé to bude skoro všem. Jdeme městem, je jedno, jestli sami, nebo s partnerkou a dětmi, procházíme mezi lidmi a sledujeme prostředí. Tu a tam hledáme únikové cesty, sledujeme mladíky, jestli mají na kapse u kalhot klip od nože, vnímáme okolí a podobně. Dá se říct, že je to normální. Průser ale nastává ve chvíli, kdy už v těchto věcech začnete vidět reálnou hrozbu. Je dobré s riziky počítat, ale není dobré být neustále v nastavení „za sekundu dvanáct“ a připravený okamžitě konat. Protože v tomto nastavení stačí drobná kravina a jste jen krok od velkého průseru, na který zareagujete přehnaně. Co se paranoie spojené s preppingem týče, existují i reálné studie, dohledatelné například pod názvem Fetterman z roku 2019. Na druhou stranu existovala i izraelská studie, která zase poukazovala na to, že stavy úzkosti a podobné problémy mají převážně lidé s nižší mírou připravenosti. Naopak lidé s vyšší mírou optimismu a racionálnějším přístupem na tom byli lépe. Na závěr k té paranoii: nikdy se nenechte temnými myšlenkami pohltit. Protože na pobyt v léčebně se připravuje blbě. 2. Izolace Jestli chceme, nebo ne, u hodně prepperů bývá velký problém izolace. Není to vždy jejich vina, bohužel žijeme ve společnosti, která se na většinu z nás dívá tak trochu skrz prsty. I když začínám mít pocit, že poslední dobou to k preppingu, survivalu, soběstačnosti a podobným tématům táhne čím dál víc lidí, faktem zůstává, že většinová společnost náš životní styl často odsuzuje. Když si vzpomenu na sebe před cca 8–9 lety, tak faktem je, že mimo práci jsem svůj volný čas trávil z 95 % sám. Ani svátky jsem nebyl s rodinou. Tátovi jsem řekl, že Vánoce budu trávit s matkou, a naopak mámě jsem řekl to samé. A víte, co je na tom nejhorší? Já byl tehdy maximálně spokojený. Nechápejte mě špatně, nemám nic proti samotářskému způsobu života. Každopádně problém bývá v tom, že když jste sami se svými myšlenkami, nemá vám kdo vaše blbé nápady vyvrátit a prodiskutovat je s vámi. Člověk má potom tendenci sám sebe utvrzovat ve věcech, které mohou být úplně mimo realitu. Další věc je, že člověk uzavřený v izolaci může postupně upadnout do depresí a ani nemusí vědět jak. Můžeš se snažit sebevíc, cvičit, žít zdravě a podobně, ale přírodu prostě neojebeš. Člověk je sociálně žijící tvor. A i když je mezi námi spousta introvertů, včetně mě, věřím, že žít úplně sám bez jakéhokoliv kontaktu s civilizací by většinu z nás časem dohnalo na pokraj šílenství. 3. Utrácení peněz a finanční gramotnost Moje oblíbené téma a zároveň možnost si zase a znova vysypat popel na hlavu. Co si budeme povídat, hlavně my chlapi jsme v tomto někdy jak děti. Jsem přesvědčený, že chlapi jako takoví nedospívají, jen si pořizují větší a víc cool hračky. A tady je právě zakopaný pes. Upřímně a ruku na srdce: kolik z nás si koupilo něco, co akutně nepotřebuje, v momentě, kdy nemá na účtu úsporu alespoň ve výši tří měsíčních platů? Já se přiznám, že těchto mizerných finančních rozhodnutí jsem udělal určitě stovky. A je jedno, jestli se jedná o další nůž, nový batoh nebo nějaké jiné vybavení. Jde hlavně o to, že pokud z nějakého důvodu ze dne na den přijdeš o finanční příjem, nemělo by tě to minimálně několik měsíců finančně ohrozit. Nebo se může stát cokoliv. Úmrtí v rodině, kdy náklady půjdou za vámi, nemoc, porucha auta a další nečekané situace. Těch možností je hodně a spousta z nás je buď nevidí, nebo je nechce vidět. Nejpodstatnější věc je ale tato: v momentě, kdy má člověk půjčky, hypotéky a další velké závazky, prosím vás na kolenou – dělejte všechno pro to, abyste se těchto věcí zbavili co nejdříve. Protože jediná věc, kterou z nás tyto závazky často dělají, je to, že jsme moderní otroci. 4. Zanedbání normálního života Prepping by z mého pohledu měl být až to poslední, čemu se člověk věnuje. Každý máme nějaké priority. Je jedno, v jakém pořadí je máme nastavené, ale minimálně před preppingem by měla být rodina, zdraví, práce nebo podnikání, přátelé a normální život. Protože jaký má smysl být dokonale připravený na konec světa, když během toho zapomeneme žít ten svět, který ještě máme? Prepping by měl být nástroj, který nám pomáhá žít klidněji. Neměl by se stát důvodem, proč přestaneme žít. Nejde o to mít největší zásoby, nejlepší vybavení nebo nejvíc scénářů v hlavě. Jde o rovnováhu. Protože člověk, který se připravuje na zítřek, ale obětuje kvůli tomu dnešek, možná nakonec prohraje úplně jiným způsobem.
0 35 28. 08. 2026 11:18Auguste Francotte model 1870 za 49 900 Kč – odpovídá cena jeho stavu a vzácnosti?
Jak tento kus hodnotíte vy? Odpovídá podle vás cena 49 900 Kč jeho výrobci, stáří a popsanému stavu? Je ráže .380 CF nebo nízké výrobní číslo 290 něčím zvlášť zajímavé? Znáte podobný kus, který se v poslední době skutečně prodal?
3 57 27. 08. 2026 09:34KPZ – aneb Krabička plná zbytečností
Zdar zbojníci, v návaznosti na moji anketu jsem se rozhodl napsat první článek. Ne proto, že by to mělo nejvíc hlasů, ale proto, že mi tam nějaký darebák, kterého tímto zdravím, napsal KPZ a přežití v našich podmínkách. A to „v našich podmínkách“ je strašně důležité zdůraznit. Upřímně? KPZ ti je v našich podmínkách úplně k hovnu. Teda koncept klasické KPZ. Dlouhou dobu rozhlašuju, že KPZ s sebou nosí lidi, co ještě neobjevili kouzlo pořádného EDC vybavení. Nevím, jak vy, ale osobně považuju KPZ za věc, co ti má pomoct trošku natáhnout tvoje utrpení, než se objeví záchrana. Popíšu postupně největší nesmysly, co lidi nosí v KPZ, i když často ani neví z jakého důvodu. Kdo ví, třeba je to přežitek ještě z dob skauta. Jde o to, že jsme v našich končinách... Hlavně v Čechách je civilizace vždy maximálně hodinu pěšky, takže 90 % věcí v KPZ postrádá smysl. Každopádně vám na konci dám i tipy na věci, které reálně dává smysl v KPZ mít, ale je to spíš z důvodu komfortu než nějaké záchrany. 1. Zrcátko Já snad nemůžu věřit, že něco takového budu vůbec rozepisovat. Kdy do piči naposled jste si museli přivolat pomoc pomocí házení prasátka na letadlo? I kdyby ses sekl pod kořenem jako Zdena... Kurva, neříkejte mi, že když bude někdo v našich končinách házet prasátka na vrtulník, tak pilot bude okamžitě hlásit, že je někdo určitě v nesnázích. Hlavně v dnešní době. Pokud budete až takoví mantáci, že se vám povede ztratit na těch pár metrech lesa, co tu máme, platí jednoduché pravidlo – vždy někomu dejte vědět, kam jdete a kdy se vrátíte. Ve chvíli, kdy po vás budou pátrat, nebudou létat jen vrtulníky, ale i drony s termovizí. Buďte na otevřeném prostranství a v případě potřeby vás určitě někdo najde. 2. Čajová svíčka Jediná věc, co dokáže tahle další zbytečnost v KPZ zachránit, je rande, kdy se ti povede z místních řad našich krásných prepperek nějakou zbalit a pozvat ji někam do přírody na navození romantické atmosféry. Jinak je ale čajová svíčka v KPZ úplně k hovnu. Jediná rozumná věc, na kterou by šla použít, je rozdělání většího ohně. Jenže tuhle roli úplně v pohodě zastane i obyčejný zapalovač. 3. Kousek rybářského silonu a háček Ultimátní klišé každé KPZ. Já nevím, kolik z vás si někdy zkoušelo něco na tenhle setup chytit, ale není to úplně jednoduchý. Nebo lépe řečeno – je to skoro nemožný. Bez použití jakékoliv návnady je kombinace těchto dvou itemů v KPZ něco, co mi vždycky vykouzlí jen trpký úsměv na tváři a vzpomínky na pytlačení v ranném věku. Neříkám, že na to nejde něco ulovit. Ale když si spočítáme, kolik času ztratíš hledáním návnady... Nejlepší je to v létě, kdy jsi zpocený jak prase a návnady na tebe sedají samy a ještě ti dají vědět příjemným bodnutím. Pak ještě čas ztratíš navázáním vlasce a samotným rybařením. To bych za tu dobu stihl dojít do nejbližší Jednoty a koupit si tam uzenou makrelu v krásném alobalu i s chlebem. Furt se držme toho, že je to KPZ, ne rybářský kufřík na strávení příjemného víkendu. 4. Šitíčko se šesti různými barvami nití a několika knoflíčky Kurva, takovou KPZ měla i moje babička. Byla sice větší a na té plechové pixle byly obrázky krásných sušenek. Po otevření mě ale čekalo nemilé překvapení a zaplavil mě úplně stejný pocit, jako když vidím tuhle kombinaci v KPZ. Tvl, pořádná jehla a jedna hrubá nit v jakékoliv barvě bohatě stačí. 5. Žiletka Kurva, jako na co? Aby ses mohl oholit, až budeš čekat na záchranu, aby si o tobě nikdo nemyslel, že zachránili bezďáka? Většina lidí ji v KPZ má a většina lidí ji nikdy v životě nepoužila. A víme proč? Víme! Protože každý normální člověk má v kapse nůž a nepotřebuje spoléhat na tu nejméně praktickou čepel, jakou si pro jakoukoliv práci umíme představit. 6. Kompas o velikosti knoflíku Kompas, který dost často ukazuje sever podle jeho momentální nálady. I kdyby se ti tam nějakým zázrakem vešel kompas normální velikosti... Na co ti do prdele v těchto končinách je? Co jsi? Ragnar a chceš se plavit do Anglie? Vždyť si kurva najdi nejbližší orientační bod a jdi tím směrem. Nechceš bloudit v kruzích? Kurva, tak jdi buď směrem na východ, nebo na západ. A nebo podle Polárky. Pokud nevíš, kde je Polárka, nezasloužíš si vůbec přežít. :D Abych KPZ ale jenom nehanil, řeknu i pár věcí, na co je dobrá. Super je samotná krabička. Já v té svojí sice nosím jen namotaný toaleťák na vandry, protože ji s sebou tahám převážně na čundry, a tohle je jediná věc, kterou chci mít vždy po ruce, když je nejhůř. Na co je ta krabička ještě fajn? Dá se v ní vařit. Jasně, bůhví co to není, ale i doušek převařené vody je lepší než mít hubu úplně na sucho, když je potřeba. V té KPZ si dokážeš vyrobit i uhlí. Co bych v ní naopak viděl jako smysluplné, je záložní zapalovač, kus paracordu, malá svítilna, tablety na úpravu vody, hotovost a kontaktní údaje na nejbližší rodinu. Doufám, že tenhle příspěvek nebude něco, co by vás donutilo říct si: „Co ten čurák zase plácá za nesmysly.“ Spíš doufám, že se každý, kdo tohle má, alespoň trošku zamyslí nad tím, co všechno tam má, jak to používá a jestli to má smysl s sebou vůbec tahat. Z mého přesvědčení je furt lepší mít po kapsách kvalitní EDC – nůž, multitool, svítilnu, peněženku a zapalovač – než KPZ, se kterou by si dal rady tak maximálně McGyver. A i to jen v momentě, kdy by na to měl chuť a náladu.
0 33 26. 08. 2026 20:54Prepping vs Survival
Zdarec zbojníci, taky jste se ocitli v situaci jako já? Jste na rodinný grilovačce, jdete rozdělat oheň a místo zapalovače vytáhnete křesadlo a pro svůj vlastní entertainment si oheň rozděláte za pomoci vrhání jisker do poctivě připraveného chlupatého klacíku. Všichni na vás koukají jak na debila a třešničku na dortu tomu nasadí vaše drahá polovička, která pronese něco ve smyslu... „No, to je ten můj Survivor,“ a nebo ještě lepší, „on zase prepperuje...“ V ten moment mě vždy nejenom obleje pocit studu, protože si uvědomím, že nejsem mezi svýma a že jsou morčata zase v přesile. Ale vždy mě i nasere špatné řazení dovedností k něčemu, kam to vůbec nepatří. Aby bylo jasno, proč tento příspěvek píšu, je fajn si ujasnit, jaký je rozdíl mezi survivalem a preppingem. Začal bych u survivalu. U jednoho Krakenova videa mě zaskočil názor, že při recenzi na Karlovu knížku sám sebe označil za špatného Preppera. Jak je možný, že člověk, co by dokázal rozdělat oheň i se zavázanýma očima, je špatný prepper? Jednoduše, je to mistr v survivalu. (Abych ještě uvedl na pravou míru. V mých očích není nic jako dobrý nebo špatný prepping, k tomu se dostanu později.) Co je teda survival? Z mého pohledu je survival soubor schopností a dovedností, který umožňuje člověku přežít v nepříznivém prostředí, a je jedno, jestli se jedná o les, džungli, nebo klidně Urban survival, který se například ve městech jako Paříž, Maroco atd. může kurva hodit. Survivalové skills většinou uplatníš od bodu startu jen do bodu ukončení úkolu, ať už je úkolem přežít, najít pomoc, dostat se zpátky k civilizaci, získat informace, pořídit potravu. A spoustu dalších věcí. Jsou survivalové skills užitečné pro preppera? Rozhodně ano, je to počáteční balíček dovedností, které ti po rozpadu společnosti ulehčí život. Každopádně nezaručují délku přežívání v postapo a někdy ti můžou zdraví z dlouhodobého hlediska i ohrozit. Uvedu příklad vaření vody v plastové lahvi. Ano, super, když potřebuješ vydržet pár dní, v ten moment vaření v plastové lahvi a nebo v kondomu na purifikaci vody bohatě stačí. Z dlouhodobého hlediska to ale v prepper situacích zas není taková švanda. Protože když chceme přežít z dlouhodobého hlediska, je dobrý se zamyslet i nad celkovou kvalitou vody, kdy jenom „artikl (z toho se neposeru)“ už bohužel nestačí. Takže, má smysl se učit survival/bushcraft věci pro preppera? Rozhodně ano, a navíc to ani není drahá záležitost. Buď je možnost 1. A to ta, si vyhledat na YouTube kanál, který se těmto tématům věnuje. Je jich mrak a z mého hlediska bych já doporučil Outdoor Boys a Ovens Rocky Mountain Bushcraft pro ty, co umí anglicky. Ale hlavně se pak nestyď vyjít ven a vše co si okoukal i vyzkoušet v praxi, nezapomeň, je to zábava do momentu než to budeš fakt potřebovat. Přemýšlel jsem i nad českými tvůrci, ale u těch mi trošku vadí, že buď jsou lidi, kteří svoje bushcraft survival kanály staví buď na komerčním product placementu, nebo na ezo kravinách, které s bushcraftem a survivalem nemají nakonec skoro nic společného. A nebo varianta druhá je si najít survivalistu, který tyhle kurzy přežití dělá, a normálně si u něj kurz zaplatit. Jde hlavně o to, že když člověk investuje nějaký čas a i část svých příjmů do něčeho takového, tak si z toho odnese určitě víc než člověk, kterému v lese kamarád jednou ukázal, jak rozdělat oheň za pomoci křesadla nebo tření 2 klacků o sebe. Tady ale už můžu doporučit, ať už Krakena, nebo Amar Ibrahim. Nevím proč, ale jen tyhle 2 kluci mi přijdou sympatičtí a že k tématům survivalu přistupují fakt seriózně. A teď část prepping. Co je vlastně prepping? Z mého pohledu je prepping připravování se na nějakou událost apokalyptického, ale i existenčního charakteru. Je člověk, co si dělá zásobu peněz pro případ, že by přišel o hlavní zdroj příjmů, prepper? Z mého pohledu ano. Je člověk, co si koupí paletu fazolí v konzervě pro případ, kdyby z nějakého důvodu vypadla logistická síť, prepper? Ano... Je babička dělající si zásobu zavařenin prepper, když se chystá na to, že se možná v zimě skrz vánici nedostane do města? Vím, že hodně z vás naseru, ale ano, je. A je to i kluk, který si koupí obouruční meč a plátovou zbroj pro případ zombie apokalypsy. Faktem je, a vím, že pro hodně z vás bude tohle pill hard to swallow. Ale většina z nás možná nepřejde ani počátečním velkým filtrem, co se týče apokalypsy. Znamená to, že jsme někde v našich přípravách selhali? No, ono možno ano a možno ne. Faktem ale zůstává to, že Maruška, tvoje sousedka, který táhne na 50, bydlí v paneláku a dělá v místní Jednotě, má díky nahodilosti událostí stejnou a možná i lepší šanci na přežití v rozpadu z dlouhodobého hlediska než ty. Ptáš se, jak je to možný? No jednoduše. Maruška nemá ego, chytla se nejbližší komunity lidí a teď výměnou za bezpečí a místo, kde může být v místní polní kuchyni, celý den škrabe brambory. Zatímco ty umíráš na zákopovou nohu, protože ses v prvních dnech rozhodl odtahat veškeré své zásoby do bugout lokace v lese a neřešil jsi, že máš celý den v botách mokro. Takže možná nejde o to, jestli jsi dobrý nebo špatný prepper. Možná jde jen o to, jestli máš dost rozumu na to poznat, co se ti v konkrétní situaci hodí. Protože můžeš mít doma tunu vybavení, umět rozdělat oheň prdelí a přežít týden v lese bez kalhot… ale pokud tě nenapadne, že nejlepší survival strategie může být prostě držet se lidí a škrábat s Maruškou brambory, tak jsi možná jenom dobře vybavenej idiot. 😁
0 24 26. 08. 2026 20:48Kalibr 10, zmáčknul dvě spouště naráz 😁
Občas se mezi námi najdou dobrodruzi, zkusil někdo něco podobného z vás? Otázka hlavně na místní dvojkaře :)
2 41 26. 08. 2026 14:04
